Je investiční životní pojištění výhodné?
Poměr mezi státním starobním důchodem a mzdou bude do budoucna pravděpodobně dále klesat, a tak je nezbytné, aby si lidi v produktivním věku začali spořit, šetřit a investovat už dnes. Možností, kam uložit část ze svého příjmu je opravdu spousta, my se podíváme na tolik propagované investiční životní pojištění, jehož podíl neustále narůstá, a jeho současnou pozici pojištění na trhu.
Kam ho zařadit?
Investiční životní pojištění je jedním z druhů životního pojištění. Zahrnuje v sobě životní pojištění v jeho klasické podobě spolu s investováním finančních prostředků klienta do vybraných podílových fondů. Pro splnění názvu produktu „ investiční životní pojištění“ je u produktu zachována složka pojištění pro případ smrti většinou v symbolické částce, například 10 tisíc korun. Na pokrytí tohoto pojistně-technického rizika (na výplaty oněch 10 tisíc korun pozůstalým) pak plyne pouze několik korun z měsíční platby pojistného všech. Zásadním prvkem tohoto pojištění je skutečnost, že riziko spojené s investováním nese sám klient. To je naprosto klíčové, řada účastníků pojištění toto neví a věří, že jejich peníze jsou nějakým způsobem chráněny.
Vývoj pojištění
Investovat je možné do několika desítek investičních fondů u každé pojišťovny, většinou dluhopisových, akciových, smíšených atp. Ke každému fondu je zveřejňována jeho strategie, minulé výsledky a podrobné informace spolu s komentářem investičního manažera. Za pojistné se nakupují podílové jednotky v klientem předem určeném poměru, který lze měnit a aktivně tak ovlivňovat výnos. V současné době je nabízeno 15 pojišťovnami. Podíl investičního životního pojištění se na celkovém objemu životního pojištění zvýšil téměř čtyřikrát od roku 2004. Ještě v roce 2004 tvořilo přibližně 60% pojištění pro případ smrti nebo dožití. Do roku 2011 poklesl ale jeho podíl na 28%. Tento pokles zapříčinilo právě investiční životní pojištění, které v uvedeném období vzrostlo ze 14 % na 51%. Tento růst je, dle mého názoru, zapříčiněn několika vlivy.
„Dvakrát životko, prosím“
Investiční životní pojištění není produkt, který by se sám o sobě prodával. Pojišťovny využívají interních i externích „finančních“ poradců k aktivnímu prodeji. Prodej ještě podporuje situace se státními penzemi, jak jsem uvedl výše. Lidé začínají pociťovat tlak na odkládání vetší části současné spotřeby na postaktivní věk. Toho využívají právě multilevel markentigoví prodejci a „ prodají“ investiční životní pojištění díky velmi propracovaným argumentům většině klientů.
Důvod prodeje je nasnadě, nelze předpokládat, že by u většiny poradců bylo na prvním místě nejlepší možné zajištění na stáří klienta, nýbrž samotný užitek poradce. Pojišťovny ve snaze získat co největší počet klientů se předhánějí v provizích pro finanční poradce, kteří prodávají ty produkty, z nichž mají největší příjem. Provize běžně činí 100% až 200% ročního zaplaceného pojistného. Což znamená při 1000 korunách měsíčně odměnu až 24 tisíc korun. Bit na tomto systému je především klient. První dva roky platí pojistné a ve skutečnosti ještě nezačal investovat. Přichází tak o částky, které se v dlouhém horizontu nejvíce zhodnotí. Také pokud by chtěl klient od smlouvy odstoupit a žádat odbytné, pak po první dva roky bude muset ještě doplácet a přibližně 10 až 15 let při investičním horizontu 30 let by odkupné činilo méně, než kolik zaplatil na pojistném.
Častým jevem je střídání finančních poradců v domácnostech, kteří velmi rádi přesvědčí klienta o nevýhodnosti jeho stávajícího investičního životního pojištění a nutnosti založení nového. Dochází pak k situacím, kdy klient na odbytném nezískává téměř nic a pouze platí provize pojišťovacím zprostředkovatelům. Nízká finanční gramotnost populace, častokrát potvrzována průzkumy, je velikou překážkou v rozpoznání skutečnosti, co obnáší formule, že investiční riziko nese sám klient. Proto cílová částka po desetiletích spoření nemusí i přes zákon velkých čísel odpovídat realitě. Modely předkládané klientům jsou mnohokrát stavěny s příliš vysokou výnosovou mírou.
Poplatky Vás „sežerou“
Investování pojistného do podílových fondů je spojeno s dalším úskalím a tím jsou poplatky. Když už splatíme počáteční provizi a pojistné se začíná investovat do fondů, správce fondu si účtuje poplatek za správu portfolia v rozmezí od desetin procenta (u pasivních fondů) po tři procenta (u aktivně řízených akciových fondů) z hodnoty investice ročně.
K tomu je nutné přičíst poplatek na úrovni pojišťovny v rozmezí 0,5-1 %. Dalšími platbami jsou většinou poplatky za vedení účtu běžně kolem 30 korun měšíčně. Nezanedbatelným nákladem je také rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou fondu, pokud prodávám podílové jednotky, fond mi je odkupuje se srážkou činící běžně 2,5-5%. Proto při dosahování výnosu na akciových trzích například 7 % dostává klient přibližně polovinu z výnosu a zbytek seberou poplatky. Postavení IŽP narovnává daňová legislativa, která umožňuje investice do 12 tisíc korun ročně v životním pojištění odečíst od základu daně z příjmu fyzických osob.
Jak se tedy zajistit?
Řešením by mohlo být investování do podílových fondů napřímo. Vyhnuli bychom se tedy pojišťovně, kde pojištěné riziko u investičního životního pojištění nestojí většinou za řeč, a která si strhává část pojistného pro financování vlastní režie. Platili bychom pouze počáteční vstupní poplatek do fondu a poté roční poplatek správci portfolia. Mohli bychom tedy více participovat na vývoji trhu. Pro klienta z České republiky ovšem působí investování napřímo do fondů rizikově a bojí se situace z 90. let. Navíc řada domácností je spokojena se svým finančním poradcem, který jim dobře nastavil pojištění majetku, a důvěřují mu i při investování prostředků na stáří.
Problém s nízkou informovaností a neuvědoměním si podstoupeného rizika, srovnatelného s podílovými fondy, bude pokračovat v dalších letech i přes snahy zvyšování finanční gramotnosti. Úspory se částečně zhodnotí a nám na stáří něco zbude. Důležité je, že se lidé přestávají všeobecně spoléhat pouze na stát, a dochází k uvědomění si vlastní zodpovědnosti za svůj důchod. Na závěr bych chtěl dodat, že znám několik velmi dobrých finančních poradců, kteří se snaží klientovi opravdu vyjít vstříc a vyřešit jeho problémy se zajištěním na stáří. Pro určitou část populace může být investiční životní pojištění dobrým řešením, je ovšem potřeba znát všechna pro a proti.
Autor obrázku: LyndaSanchez
