Intervence ČNB listopad 2013
Na začátku listopadu 2013 sáhla Česká centrální banka k ní nepříliš využívanému nástroji měnové politiky – devizovým intervencím. Co z toho pro nás plyne?
Tradičním nástrojem měnové politiky ČNB jsou úrokové sazby, centrální banka je ovlivňuje skrz takzvané repo operace, což jsou operace na volném trhu, kterými centrální banka v českém případě stahuje přebytečné peníze od českých bank a nabízí jim cenné papíry, tzv. kolaterály, za který jim platí úrok ve výši reposazby. Dělá to proto, aby usměrnila tržní úrokovou míru směrem, jaký chce. Od této sazby se pak odvíjejí všechny další, mezibankovní sazby i sazby hypoték. Více v uvedeném grafu.
Vývoj reposazby
Zdroj: ČNB
Jak je vidět v grafu. Na konci roku 2012 se tento kanál měnové politiky vyčerpal, snižovat sazby do záporu příliš nedává smysl, i když ve světě takové pokusy byly. Proto již od konce roku 2012 centrální banka prohlašovala, že pokud se bude situace vyvíjet dál tímto směrem, bude muset sáhnout k devizovým intervencím.
Intervence proti apreciaci české koruny
Na počátku listopadu to nakonec přišlo, po zasedání bankovní rady začala intervenovat proti apreciaci koruny. Laicky – kurz koruny byl moc silný, a tak ho chtěli oslabit. Tedy posunout kurz výše. Musíme si uvědomit, že kurz je ovlivněn tokem peněz, pokud se bude nakupovat více koruna než prodávat, pak zákonitě musí koruna „zdražit“ (stejně jako tomu bylo na začátku roku s vajíčky, začala panika, že jich bude málo a tak lidi nakupovali, vejce pak bylo cennější, takže se zdražilo). Česká národní banka tedy začala nakupovat Eura za koruny. Korun má naše centrální banka neomezené množství, sama je totiž vydává. Nepředstavujte si celý proces jako nějaké tištění peněz v tiskárnách. ČNB jde za velkými bankami v České republice a zadá bezhotovostní příkaz nakoupit eura za koruny. Tím vychýlí kurz koruny, je zde převaha nabídky korun oproti poptávce po korunách a koruna „zlevní“. V našem případě na 27 CZK/EUR. Proč se přikročilo k takovému kroku?
Posilující čská měna
Posilující koruna, tedy kurz 25 nebo 24 korun za euro je sice výhodný pro dovozce a občany kupující zboží ze za zahraničí, nevýhodný ovšem pro firmy, které vyváží do zahraničí, proto za každé euro, které utrží v zahraničí, obdrží méně korun. Podstatné je, že naše ekonomika je závislá na exportu, a ve chvíli, kdy budeme více a více vyvážet, budeme kurz koruny dále posouvat dolů (25, 24 korun) a to uškodí exportérům. Když se exportérům bude dařit, budou mít více zakázek, můžou zaměstnat více lidí, vyplatit jim větší výplatu a lidé se v konečném důsledku budou mít lépe. Tento efekt by měl převážit efekt zdražení dováženého zboží. Také by dražší zboží ze zahraničí mělo být nahrazováno tím českým, levnějším a to by mělo také podpořit tvorbu pracovních míst. V příštích měsících je ale potřeba brát v úvahu J-křivku (dovážené zboží zdraží za pár dní, ale export poroste až za pár měsíců) a vytrvat v intervencích. Po čase se váhy převáží a budeme z toho profitovat.
Dalším důvodem intervencí byla obava z deflace. Pro bližší informace si zkuste najít informace například o deflaci v Japonsku v uplynulých 20ti letech. O deflaci si napíšeme v nějakém z dalších článků.
Aktuální informace: Za prvních deset dnů ČNB vytvořila koruny v hodnotě 200 miliard korun a nakoupila za ně eura, která investuje do zahraničních aktiv. Podle odhadů se počítá s nákupen přibližně 30 miliard eur (přes 800 mld. korun), ale celkový výše není pro měnově politický cíl směrodatná. Přejme si proto, aby ČNB ustálila kurz na hodnotě 27 CZK/EUR alespoň na rok, rok a půl a vytvořila tak pevný bod ve finančním světě.
